Hlíva ústřičná


Klobouky hlívy ústřičné svou barvou i tvarem připomínají větší ústřice, odtud pochází i druhové pojmenování. Klobouky jsou v mládí sklenuté s podvinutým okrajem, později 5 – 25 centimetrů široké, vějířovité, hladké a pružné, okraj se stává ostrým. Zbarvení je široce proměnlivé od barvy bělavé, šedomodravé až k šedohnědé nebo hnědé. Zbarvení je závislé na podmínkách růstu, vzdušné vlhkosti apod. Klobouky rostou jako u většiny ostatních hlív nad sebou v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů. Dosti často jsou klobouky spodních plodnic poprášeny vyklíčenými výtrusy, takže na sobě mají bílý povlak. Jde o přirozený a neškodný jev, který vzniká i při skladování.

 

  • Lupeny jsou nízké, měkké husté, sbíhající na třeň, u třeně jsou často vidličnatě větvené. Zbarveny jsou zprvu bíle až bělavě, ve stáří šedě.
  • Třeň je velmi krátká, 1-4 cm dlouhá a 1-3 cm tlustá, výstřední až postranní, velmi tuhá, bílá, později šedavá.
  • Dužnina je čistě bílá, velmi pružná a štavnatá, zbarvení na řezu nemění.
  • Chuť je nasládlá, vůně silně příjemně houbová.
  • Výtrusy jsou bezbarvé, válcovité a hladké, s rozměry 8-12×3-4 mikrometru.