Pěstování hlívy ústřičné


Vhodné podmínky a stanoviště pro pěstování hlívy ústřičné 

Substrát s hlívou v původním obalu umístěte do prostoru s vlhkostí cca 85% a teplotou kolem 10 až 18°C. Plodnice vyrůstají z otvorů, které jsou již v obalu prořezány. Hlíva potřebuje pro správný vývoj plodnic rozptýlené světlo. Vyvíjející se plodnice je vhodné rosit několikrát denně vodou pokojové teploty pomocí rozprašovače

Hlíva ústřičná a její sklizeň

Hlívu ústřičnou sklízíme těsně před tím, než začne vypouštět výtrusy (bílý prášek). To, že hlíva začne vypouštět výtrusy poznáte tak, že střední kloboučky v trsu plodnic začnou narovnávat podvinuté okraje do roviny. V tu chvíli je dobré vykroutit celý trs. Pokud se nám nepodaří vykroutit trs kompletně s kořenem je dobré vidličkou nebo nožem kořen vyjmout ze substrátu. Zabrání se tak jeho zahnití a uvolní se pro další vlnu. Otvory po trsech je dobré přelepit izolepou, aby nedošlo k jejich vysušení a je nutné nařezat čistou žiletkou nebo ostrým nožem další otvory v počtu asi 10 ve tvaru kříže o velikosti 5 cm do volného prostoru v substrátu. Pozor nesmí se zařezat do prorostlého podhoubí. Poté je substrát dobré uložit někde na 14 dní do sklepa nebo nějaké chladnější místnosti kde si odpočine. Takové vlny probíhají 3-4x než se substrát vyčerpá.

Kde hlívu v přírodě nalezneme? 
Hlíva ústřičná vyrůstá na pařezech a kmenech nejrůznějších listnáčů, vyhledává lokality bohatší na vláhu – místa podél vodních toků, lužní lesy, údolí atd. Vyhovuje jí především buk, dub, ořešák a jíva. Neměla by nikdy napadnout zdravé dřevo.

Existují i jiné druhy hlív? 

Ano je jich celá řada, mezi ty nejběžnější patří hlíva plicní a hlíva dubová. Vzácně můžeme narazit na hlívu nálevkovitou (miskovitou), dále fialovou, olivovou, Rickenovou a několik dalších.

Jsou z těchto vyjmenovaných druhů některé jedlé? 

Jedlá a velmi chutná je především hlíva plicní, což je v podstatě letní sestřička hlívy ústřičné, dále hlíva dubová, která je poněkud tužší. Ostatní druhy se ke konzumaci i vzhledem k jejich vzácnějšímu výskytu nedoporučují.

Můžeme zaměnit hlívu za nějaký jedovatý druh?

Při troše opatrnosti bychom neměli. Stavbou plodnic jí může trochu připomínat jedovatá hlíva olivová, ta se ale na rozdíl od hlívy ústřičné objevuje spíše v letních měsících a je celá žlutooranžově zbarvená. Nejčastěji se zaměňuje za taktéž jedlé houby – hlívu plicní, hlívu dubovou, některé líhy a pařezník pozdní.

Ve kterém ročním období hlíva vyrůstá a dá se pěstovat po celý rok? 
Hlíva ústřičná se objevuje nejdříve v září, nejčastěji na ni ovšem narazíme v listopadu nebo počátkem prosince. Roste zhruba do března. Pěstovat se dá celý rok, ovšem vyhovují jí teploty okolo 20 stupňů, takže v zimě a v létě je vhodná nějaká místnost s rozptýleným denním světlem.
Jak náročné je pěstování hlívy na prostor? 
Každý kdo si chce vypěstovat hlívu pouze pro vlastní potřebu tak může učinit bez většího omezení.